MoonCat

virové infekce

pokud vaše kočka vypadá nemocně, skutečně taky nemocná je...

 

 

Kočičí mor - Panleukopenie koček

Infekční onemocnění zažívacího traktu způsobené virem penleukopenie.  K infikování dochází dotykem tlamičky s tělesnými tekutinami infikované kočky. Symptomy se dostavují rychle, přibližně za jeden den má kočka vysokou horečku přes 39 stupňů C, neurologické potíže, zvrací žluté zvratky a má žlutavý průjem.

Dochází k poškození mozku, rychlé ztrátě tekutin, výraznému snížení bílých krvinek, což může způsobit smrt kočky. Střeva jsou nafouklá, neplní svou funkci, není možné kočce dávat cokoliv k jídlu. Kočka většinou sedí u misky s vodou, chladí se, teplota jde rapidně dolů pod 36 stupňů a kočka umírá.

 

Kočičí rýma - FVR - Rhinotracheitida

Kočičí rýma není banální chorobou, nad kterou lze mávnout rukou. Nemoc nemusí končit úhynem zvířete, ale je vysoce nakažlivá a pro koťata, starší jedince nebo nemocná zvířata může mít fatální průběh. Důležitá je rychlost zahájení léčby odborníkem, hlavně kvůli možnému zhoršení stavu a hrozícímu zánětu plic.

Mezi příznaky patří kýchání, výtok z nosu, zánět spojivek, teplota, vyčerpanost, dehydratace, otok lymfatických žláz hlavně na krku, krvácení z nosu a rozdráždění sliznic tlamičky.

Kočičí rýma se vyskytuje jak v akutní, tak v chronické podobě, přičemž neléčená akutní forma vede k formě chronické. Ta se projevuje ucpáním nosních dírek, silným kýcháním, krvácením z nosu, hlasitým a namáhavým dýcháním.

Kočičí rýmu způsobují různí původci, mj. i virus rhinotracheitidy, který se šíří kapénkovou infekcí a má inkubační dobu dva až deset dnů. Přitom je to onemocnění, které se dá pravidelným očkováním zcela vyloučit nebo alespoň zmírnit jeho průvodní projevy. Vakcína se podává často v kombinaci s vakcínou proti kočičímu moru. Koťata lze očkovat v devíti týdnech věku a následně ještě jednou ve dvanácti týdnech. Ochrana proti onemocnění trvá přibližně devět měsíců až rok, doporučuje se tedy každý rok přeočkovat. O případných nových typech vakcín s delší dobou účinnosti samozřejmě informují své klienty příslušní veterináři.

 

kočičí Herpesvirus

Příznaky jako u rhinotracheitis, vodnatá rýma, kýchání, slzení, oteklé spojivky,  výtok z očí, později tvorba rohovkového vředu, zánět dělohy, poruchy reprodukce, potraty, slintání, výsev pupínků na sliznicích. 

 

Calicivirové infekce

Onemocnění způsobuje virus, který se přenáší kapénkovou infekcí při přímém styku s nemocným zvířetem. Virus napadá horní cesty dýchací, je podobný viru FVR. Nejvnímavější a nejohroženější jsou malá koťata. Onemocnění se projevuje malátností, horečkou, boláky v tlamičce a na jazyku, nechutenstvím, otoky a bolestivostí kloubů a svalů končetin. Onemocnění obvykle není smrtelné a dá se léčit, pouze u nejmladších koťat je úmrtnost kolem 20%.

Prevencí je očkování. První vakcinace se provádí ve věku osmi až deseti týdnů s přeočkováním za jeden měsíc. Pak se očkuje ročně, podle typu vakcíny. Doporučuje se také očkovat matky jeden až čtyři týdny před porodem, zvláště v ohrožených chovech.

 

Aujezského choroba

Na rozdíl od kočičí rýmy má Aujezského choroba vždy smrtelný průběh. Virus se do těla dostává z infikovaného vepřového masa. Příznaky onemocnění se podobají vzteklině, přičemž mohou být v zásadě odlišné u každého nemocného zvířete. Proto se v literatuře zpravidla neuvádí přesná symptomatika. Pro určení nemoci je důležité především určit, zda se kočka mohla dostat k vepřovému masu před tím, než se začala (například) intenzivně škrábat, silně slinit, jevit známky celkové vyčerpanosti, nebo než ochrnula.

Pokud se kočka skutečně nakazila Aujezského chorobou, bude žít už jen maximálně 48 hodin. Proto odborníci na chov koček vždy znovu a znovu důrazně upozorňují všechny chovatele koček, aby je nikdy nekrmili vepřovým masem.

 

Kočičí leukóza (leukémie) - FeLV

Nemoc způsobuje virus Feline Leukose Virus (FeLV), který vniká do chromozomů buněk. Tam může přetrvávat bez projevů několik měsíců i let a projevit se až při oslabení kočky nemocí, březostí nebo stářím. Průvodní jevy onemocnění se mohou lišit zvíře od zvířete a zahrnují celou škálu od leukémie, zhoubných nádorů, chudokrevnosti a snížení obranyschopnosti organismu. Nemocná zvířata mají velké obtíže i s banálními infekcemi, jsou ve špatné fyzické kondici. Nemocní jedinci jsou vylučováni z chovu i z účasti na výstavách. Protože se nemoc šíří přímým kontaktem, pohlavním stykem i z matky na plod, bývá vyšetření na protilátky FeLV vyžadováno i před krytím. Pokud jsou výsledky negativní, lze zvířata proti leukóze oočkovat. Onemocnění není přenosné na člověka.

 

Syndrom získané ztráty imunity (FIV)

Přestože jde o obdobu lidského AIDS, člověk se jí nakazit nemůže.

Původce onemocnění, virus FIV, patří do skupiny lentivirů. Ve vnějším prostředí je poměrně nestabilní, působí na něho většina běžných desinfekčních prostředků a pro přenos infekce je nutný přímý kontakt mezi kočkami. Koťata se mohou infikovat již v děloze, během porodu, slinami, mlezivem nebo mlékem.

Virus způsobuje snížení obranyschopnosti, takže kočku pak ohrožují infekce, které by jinak bez problémů zvládla. Průběh nemoci je velmi pomalý a může trvat měsíce i roky. Po několika týdnech se objevuje horečka, nechutenství nebo zvětšení mízních uzlin, ale tyto příznaky po čase vymizí. V této fázi se kočka jeví jako klinicky zdravá, ale své okolí ohrožuje přenašečstvím viru. Pak se jmenované příznaky vracejí spolu s rýmou, dýchacími obtížemi, chronickými kožními problémy a parazitózami v takové míře, že se musí přikročit k "uspání" kočky, nebo zvíře v bolestech hyne.

Fáze onemocnění:

po nakažení dochází po dobu několika týdnů k projevům horečky, nechutenství, zvětšení mízních uzlin – tzn. poměrně nespecifické příznaky, které pak vymizí

kočka se jeví jako klinicky zdravá, pro okolí je však nebezpečná nosičstvím viru

postupně se rozvíjejí příznaky spojené s horečkou, nechutenstvím, rýmou, dýchacími problémy, chronickými kožními problémy a parazitózami

narůstání obtíží, které díky snížené obranyschopnosti vedou k "uspání" nebo úmrtí kočky

Ještě nedávno vakcíny proti FIV neexistovaly, i když přítomnost protilátek se dala zjistit. V případě, že jsou krevní testy v tomto bodě negativní, doporučuje se vakcinace.

 

FIP - kočičí peritonitis (infekční zánět pobřišnice)

Jedno z nejobávanějších onemocnění, které je způsobené virem patřícím do skupiny koronavirů, postihuje nejčastěji mladé kočky

Mezi koronaviry patří i řada dalších méně nebezpečných původců onemocnění u koček, ale v organismu vytvářejí protilátky také, což má závažný vliv na diagnostiku onemocnění, která je založena právě na detekci protilátek v organismu.

Pro nakažení má poměrně velký význam stres, infekce se přenáší přímým stykem mezi kočkami - slinami, olizováním, nosním sekretem, trusem. Virus může přežívat až 2 měsíce ve vnějším prostředí. Koťata se mohou nakazit i během březosti, pak během 2-5 měsíců umírají.

Onemocnění se projevuje ve dvou formách:

vlhká forma, tzv. efuzivní - je charakterizována změnami v dutině břišní a hrudní, jejichž výsledkem je náplň tekutinou v obou tělních prostorách

suchá forma, tzv. neefuzivní - organismus s virem "bojuje" a reaguje tvorbou hnisavých ložisek na játrech, slezině, střevech, ledvinách... Tato forma je hůře diagnostikovatelná, uniká pozornosti a často kočka uhyne, aniž by se zjistilo, že příčinou byla FIP.

Nejčastějším projevem onemocnění bývá absolutní apatie, horečka nereagující na antibiotika, průjem, hubnutí, nechuť k jídlu a zhoršené dýchání. Diagnostika nemůže být založena pouze na laboratorním testu hladiny protilátek (tvorba protilátek i proti ostatním koronavirům!!), ale na celkovém posouzení daného klinického stavu kočky v kontextu s ostatními laboratorními vyšetřeními.

Prevence:

testování - koťata se doporučuje testovat od 10 týdne a opakovaně po 4 týdnech. U dospělých koček postačí testování jednou.

Izolace pozitivních koček (jako u FIV, FeLV).

Vakcinace.

Poznámka: jsou známy případy že i přes negativní test došlo k úmrtí kočky na FIP, účel testování i vakcinace je tedy diskutabilní.

 

FIV, FeLV a FIP: Ani jednu z těchto nemocí nelze vyléčit, pro kočku končí smrtí.

 

Vzteklina

Nemoc přenosná jak na jiné zvíře, tak na člověka! Jedná se o smrtelné virové onemocnění. Přenáší se kousnutím nakaženým zvířetem, protože virus se vyskytuje ve slinách infik. zvířete. Virus přenáší i divoká zvířata, především netopýr, tchoř, vlk, liška a jiní dravci. Virus proniká do celého nervového systému a cestuje jím, dokud nedosáhne mozku. Inkubační doby se pohybuje v řádu týdnů až měsíců. Typickými příznaky jsou neurologické změny, změny chování, agresivita nebo naopak přílišná přítulnost, rozšířené zornice, ochrnutá čelist se sliněním, ochrnutí nebo záškuby, po kterých nastává smrt. Vzteklinu není možné léčit, očkování existuje. Jediná možnost diagnózy je udělat pitvu a odebrat vzorky mozku na test viru vztekliny.

Poznámka: u koček žijících doma se od očkování upouští.

 

Zdroj: PlanetaZvirat.cz,  Wikipedie - Otevřená encyklopedie,   Esther Verhoef - Verhallen: Velká encyklopedie koček